Tristania: hlídám tvůj spánek, nesmíš se bát

Pokud se budeme bavit o norské gotické formaci Tristania, na jazyk se nám neodmyslitelně vetře: jo, mají novou zpěvačku... Stejně jako u kolegů Nightwish, i v této kapele před časem došlo k zásadní změně na postu hlavní slavice. Jenže... když já mám Vibeke tak rád!

Ta holka: Vibeke Stene (do r. 2007) / Mariangela Demurtas (nyní)
Založeno: 1996
Země původu: Norsko
Žánr: gothic metal
Diskografie: Widow's Weeds (1998), Beyond The Veil (1999), World of Glass (2001), Ashes (2005), Illumination (2007), Rubicon (2010)
Loved tracks: The Modern End, World of Glass, Lotus, Sanguine Sky, Sacrilege
Web: www.tristania.com

Tristania je jednou z kapel, ke kterým jsem přišla jako slepej k houslím. A podle statistiky na last.fm patří spolu s Nightwish ke skupinám, které si v mém playlistu trvale prohazují druhé a třetí místo (první bývá Evanescence, ehm).

Pokud bych měla doporučit něco typického pro žánr gothic metal, byla by to rozhodně Tristania (a hned potom také starší dema Within Temptation). Norská female-fronted záležitost reprezentovaná pohlednou gothkou Vibeke Stene mě zpočátku zasáhla pouze alby "Illumination" a "World of Glass" (což je dle mého soudu masterpiece a rozhodně jej doporučuji), v současnosti se objevně ale šťourám i ve starších albech. Existuje zde také provázanost s kapelou Sirenia, jejíž zakladatel Morten Veland do roku 2000 působil právě v Tristanii.

Kapela je trochu tvrdšího ražení, tudíž vyznavače jemnějších stylů může "temná" atmosféra a mírný nádech deprese trochu šokovat. Lidem odkojeným gothic metalem ale Tristania sedne jako prdel na hrnec zejména díky své melodičnosti, smyčcovým prvkům a charakteristickému mrazivému hlasu zpěvačky Vibeke v kombinaci s chroptěním pánů vokalistů.

Ano, osoby znalé problematiky line-upu této kapely jistě napadne, že by bylo lepší propagovat i zpěvačku novou - Mariangelu Demurtas, která Vibeke nahradila po jejím odchodu v roce 2007. Bez mučení ale přiznávám, že mi tahle opálená hnědooká jižanská osůbka evokuje mnohem více jižanské tance a moderní hiphop, než křehkou vokalistku gotické kapely. Nejspíš jí křivdím, protože jsem ji nikdy neviděla živě zpívat a nové album "Rubicon" jsem si ještě nepustila, i když mi někde na disku leží :( ... ale prostě jsem hodně fixovaná i na jejich promo fotky a celkové vzezření - a vílí portrétovky okaté Vibeke v modročerných šatech mě hluboce zasáhly a nechtějí mě pustit. Snad časem...

Výše zmiňované "World of Glass" (2001) podle mého názoru patří mezi must have alba, takže pokud vám přirostl metal s ženským zpěvem k hrudní pumpě, neváhejte. Norská hudební scéna bývá sázkou na jistotu. Aspoň u mě.

Publikováno 19.3.2009