Khoiba: atmosférický pop plný emocí

Khoiba je zajímavý český hudební počin, s nímž jsem se poprvé setkala někdy v roce 2005, když jsem narazila na kompilaci Algidance Chillout (měli tam vynikající kousek "Sonic Parts" ze svého prvního alba). Před časem mi je na sobě nezávisle připomněli Aranimas a Symuška, což vedlo k mému zjištění, že kapela nemá jen jednu desku, ale dvě - a ta druhá je ještě lepší, než první. Bohužel jsem se následně také dočetla, že zpěvačka v květnu 2008 opustila sestavu.

Ta holka: Ema Brabcová
Založeno: 2002
Země původu: Česko
Žánr: triphop/downtempo
Diskografie: Nice Traps (2004), Mellow Drama (2007)
Loved tracks: Loading of Aching Heads, Sonic Parts, Mellowdrama, Trace Errant, Terribly, Tortourism
Website: http://www.khoiba.org

Skupina Khoiba vznikla v roce 2002, když se Filip Míšek (Roe-Deer) setkal s talentovanou zpěvačkou Emou Brabcovou. Vzniká něžná, atmosférická elektronická hudba, v níž se doplňuje elektronika a melodické kytary s výrazným hlasem zpěvačky. Některé kousky jsou spíše melancholické, jiné disponují až překvapivou dynamikou. První album se mi hodně líbilo, ale teprve po objevu "Mellowdrama" jsem Khoibě propadla a skoro čtrnáct dní jsem neposlouchala nic jiného. Některé hudební prvky připomínají The Ecstasy of St. Theresa, jiné raný materiál úžasných Autechre, o kterých jsem psala tadyhle. Rozhodně se jedná o kvalitní materiál, který lidem se širším rozhledem nelze než doporučit.

Pozitivně působí zpráva, že i přes odchod Emy se Filip Míšek s Petrem Šámalem rozhodli v činnosti pod hlavičkou kapely nadále pokračovat. Instrumentální hudba má také mocné kouzlo, i když to už nebude totéž, co dřív...

Female Fronted v obrazech

Děkuji za hlasování, reakce a hlavně komentáře! Na konci každého článku teď můžete i zakliknout, zda se vám zdá zajímavý, hodný vašeho doporučení anebo ho můžete osrdíčkovat :) V rámci propagace tohoto nového blogísku jsem vyrobila tři kousky bannerů různého typu. Třeba se někomu budou hodit.

Hello, World!

Vítejte na novém pekelně růžovém blogísku. Je tak strašlivě swýt, až sám sebe popírá. Několik dotazů, které vás mohly napadnout, vám rovnou zodpovím... včetně těch, na které se bojíte zeptat! 

Goth Rionka v rozbořeném domě, 2011. Proč? Protože může! Foto by Kik.

Proč jsi tuhle věc založila?
Cílem tohoto blogu je udržování dlouhodobého povědomí či "odkladiště" zajímavých kapel s dámskými frontmankami - tedy tzv. female-fronted kapel. Nikdo však nevylučuje, že zde v budoucnu nezmíním i umělkyně z jiných oborů. Svět je velký. Stejně jako moje zájmové okruhy.

To už jsme někde viděli, tohleto...
Áno. Tento projekt už nějaký čas hnil na mém prvním webu evanescence-net.ic.cz, ale editace tamějších textů je lehce komplikovanější než Blogspot a spousta tematicky nesouvisejících stránek mi zbytečně zabírá omezené místo na hostingu. Takže jsem se rozhodla Girl Power přesunout do samostatné sekce - tedy sem.

Proč je to tak strašně růžový?
Protože máme všichni k růžové negativní postoje a automaticky si myslíme, že každý růžový blog je buď emo, nebo totálně pytomí! Nie, radšej knihu. Konec předsudků. Tenhle blog je totiž nadstandardně úžasný, tečka.

Připojuji ještě úvod, který byl původně zveřejněn u mě na webu:

Amy Lee před pár lety v rozhovoru zmiňovala, že je škoda, že existuje tak málo skupin se ženskými frontmankami a zajímavých dívek, činných v hudebním průmyslu obecně. Je fakt, že tehdy to tak skutečně bylo. Evanescence v podstatě stáli u zrodu nové vlny popularizované female-fronted music. :)

Chtěla jsem udělat "menší výběr" z ženských interpretek, které poslouchám, ale pak jsem si uvědomila, že ženskými vokály se jaksi vyznačuje absolutní většina mého playlistu. A dnešní dámy se projevují všude, od teen-popíku přes řvavý rock až po temný gothic metal či neuchopitelný divnoelektronický triphop. Tady je máte. Třeba najdete nějakou inspiraci i vy. A zamilujete se.

Otep: ne, už není cesta ven!

OTEP. Tuhletu řvoucí věc si dávám, když už nevím, co by. Zaujalo mě, jak málo informací je o ní k dispozici na českém internetu: narazila jsem jen asi na tři pořádné články... a jeden z nich byl můj.

Jelikož se k ní poslední dobou zase hojně vracím a vykopávám z popela i starší EP, rozhodně si zaslouží objevit se na tomto růžovém blogísku coby téma prvního "seriózního" článku. (Starší texty z roku 2009 jsou archivovány jako říjen :))


Ta holka: Otep Shamaya
Založeno: 2000
Země původu: USA
Žánr: nu-metal/hardcore/alternative
Diskografie: Jihad EP (2001), Sevas Tra (2002), House Of Secrets (2004), Wurd Becomes Flesh EP (2005), The Ascension (2007), Smash The Control Machine (2009)
Loved tracks: Special Pets, Perfectly Flawed, Buried Alive, Autopsy Song, Nein, My Confession
Website: http://www.otep.com

Metalová skupina s názvem Otep (často také psáno jako OTEP či OT3P) vznikla v roce 2000 v Los Angeles. Otep je zároveň jméno ústřední členky kapely, která využívá v textech svou vlastní poezii. Skupina získala nahrávací smlouvu již po pouhých čtyřech odehraných vystoupeních; v té době ještě ani neměli nahrané vlastní demo. Svou energickou performancí však zaujali Sharon Osbourne, která jim ihned nabídla, aby zahráli na 2001 Ozzfest Tour.

Otep je velmi zajímavá osobnost. Údajně se narodila 7.11.1980 a vyrostla v ghettu na okraji Los Angeles. Vydala dvě knihy poezie, je malířkou a podporuje organizace PETA, WSPA nebo CarbonRally. Otevřeně se hlásí ke své lesbické orientaci a k vegetariánství. O jejím osobním životě se ale ví velmi málo. Trvá na tom, že Otep je její křestní jméno v rodném listu. Výraz "Shamaya" pochází ze staré aramejské modlitby. Označuje určitý druh kreativní vibrace, která září uprostřed oblak všeho neviditelného.

Texty Otep se úzce dotýkají bolesti a zneužívání, písně často nesou velmi osobní poselství. Není nutné rozumět textu, abyste již z prvních minut nahrávky pocítili, jaký je význam. Vybavuji si, jak jsem si poprvé pustila "House Of Secrets" jednou večer na ulici. Toto album je z těch prvních dvou, která mám nejvíc naposlouchaná, o něco drsnější. "The Ascension" obsahuje o něco méně agresivity, dalo by se říct; předchozí "Sevas Tra" je zase o trochu neučesanější. Všechny ale dokonale pomáhají obrátit tok vnitřní nasranosti a bezmoci zevnitř směrem ven. Budou vás napadat slova jako zoufalství, vztek, ztráta rodičovské lásky, násilí, sebepoškozování, bezmoc, znásilnění, potrat, nekonečné opakování stejných chyb, zklamání, sebevražda.

Skupina vydala čtyři plnohodnotná alba a dvě EP ("Jihad" a "Wurd Becomes Flesh"). Čtvrté a prozatím poslední studiové album Otep se jmenuje "Smash The Control Machine" a vyšlo 18. srpna 2009.